Tedy s těmi mými dvojčaty ve věku tři a půl měsíce.
Často od někoho slyším - „Jsi úžasná, jak to zvládáš“ - “Ty musíš být supermatka“ - „Teda ty jsi tak v pohodě, jako reklama na dvojité mateřství“. Ačkoli jsem ten poslední, kdo by pohrdal lichotkami, přeci jen musím s pravdou ven: holčičky jsou prostě strašně hodný.
Názorný příklad, dnes (nadprůměrný den, pravda, ale ty horší nejsou zase o tolik jiné).
5:30 Bětuška se rozhodla vstávat. Protože spí (s jedním kojením uprostřed) od včerejška od půl sedmé večer, nemůžu jí to mít za zlé. Stejně ji ale nazývám Gremlinem a po nakojení a přebalení se s ní polospící potácím dolů na snídani. Obvykle spí přibližně o hodinu dýl. Dnes je ale krásně vyspaná, směje se, žvatlá si. Najím se a vezmu si ji do sedátka vedle počítače, dokončuju překlad.
7:30 Vstává Maruška. Ta spí non stop od včerejška od osmi večer. Kojím, přebaluju, převlíkám a beru ji k nám do pracovny. Bětuška si povídá, směje se, Marušku pokládám pod hrazdičku, kde si chvíli povídá a pak usne - jen ji přikreju. Dokončím překlad, přečtu si Facebook, iDnes, babinet, dělám si další čaj.
9:30 Maruška se probouzí na svačinu, obě holky nakrmím a beru dolů do kuchyně. Položím je do cestovní postýlky, kde Bětuška okamžitě usne, Maruška chce ještě přikrmit a po chvíli usne tady. Absolvuju hodinový hovor s kamarádkou, uvařím vepřové nudličky na houbách, rýži, upeču vepřovou pec a jablečný koláč. Holky pořád spí.
13.00 Jedna po druhé se budí, nakrmím je, přebalím, odnesu nahoru. Bětka opět v sedátku, Maruška v posteli, klidně čekají až pověsím plínky a vyřídím nějaké online objednávky. Ve tři za naprostého klidu (trochu neobvyklé) vyrážíme s kočárkem ven, kde drandíme do půl páté.
16.30 Holky vyndám z kočárku, hraju si s nimi, mazlíme se, čekáme na tátu.
17.00 Táta je doma z práce a začíná večerní rituál: nakrmit, nechat bez plínky pěkně prokopat, vykoupat a znovu nakrmit. Bětuška usíná o půl sedmé, jakmile ji položím do hacky. Maruška v sedm, po dvojím dokrmení (večer se láduje, aby pak mohla spát celou noc). Mám naprosto volný večer.
Takže prostě...mám víc volného času, než před mateřskou. Neznám prořvané noci, houpání a natřásání dítěte v náruči dokud nezabere, nic takového - zatím. Jsou to děti a všechno se může změnit hodně rychle. Zatím je to ale pohoda a díky Bohu za ty klidný, krásný dny.
:DDD
OdpovědětVymazatTo je pohodička, jako bych četla svůj blog v témže období Samíka. Už se na ten veget s miminkem zase moc těším a pevně doufám, že mi Sama vemou aspoň na půl dne do školky :D
Je fajn, že si to takhle užíváš, potvrzuješ moji teorii, že nám to ty vymodlený děti touhle formou vrací. Tedy aspoň ten první rok ;)
Teda Fi, že se ozveš :) Pozdní, ale o to radostnější gratulace! Snad bude druhošek taky takový zlatíčko - a třeba i později klidnější než Samík. Neděs mě představou, že tohle všechno pomine a za chvíli budu mít doma dva poděsy, co vrhají hlavou dolů z gauče :D
OdpovědětVymazatNádhera :). Dodnes nechápu, proč jsme si tohle období s Tobíkem víc neužila. Resp. chápu - zas.aný hormony se mnou mlátily :D Do toho práce, pes, úklid atd. A Tobíno do 4 měsíců s bolavým břichem po každém jídle :( nebýt toho, asi by to bylo pohodovější, protože jinak byl naprosto zlatý a bezproblémový miminko :)
OdpovědětVymazatJežíš, Fidorko, mě asi něco uniklo :) Takže také gratuluju a jdu dohledat :)
Fíha, závist :o) O prospané noci si můžu nechat zdát a to je Alexovi skoro 14 měsíců :D A ten volný čas jsem u tříměsíčního prcka taky nezažila, vyžadoval hodně pozornosti (což pořád platí).
OdpovědětVymazatI když... rozhodla jsem se být matkou na plný úvazek, takže mi to tak nevadí, respektive nereptám(jak často poslouchám od jiných maminek), ale tu noc bych si líbit nechala :D