středa 26. října 2016

Dobře vychovaný pětileťák...

...večer přijde domů a zjistí, že tatínek, maminka a dva ze tří mladších sourozenců jsou nemocní a v horečnatém stavu spolu apaticky polehávají  na gauči v obýváku.
Zajímá se, komu může dát jaký prášek, komu přinést peřinu, intuitivně vyhmátne, který prcek jeho péči potřebuje nejvíc, a nabídne, že si ho v noci vezme do postele.
Pomůže nachystat večeři, přinese ji na stůl, nemocnému sourozenci přinese ke stolu deku.
Bez řečí se převleče do pyžama vyčistí si zuby a pomůže najít pyžama i pro nemocné sourozence.

Špatně vychovaný pětileťák večer přijde domů a zjistí, že tatínek, maminka a dva ze tří mladších sourozenců jsou nemocní a v horečnatém stavu spolu leží na gauči v obýváku.
Začne po dotyčném gauči skákat, nemocnému sourozenci skočí na hlavu a osmiměsíční batole shodí na zem. V obyváku udělá nepořádek, večeři nesní, talíř po sobě odmítne odnést zpět do kuchyně. Vyžádá si pití a bonbón a když matka ve stavu blízkém omdlení odmítne vstát z gauče, aby mu vše přinesla, s hlasitým "ach jóóó" protočí oči v sloup. Rovněž vyžaduje pustit po večeři televizi. Když mu to není dovoleno, udělá scénu. Další dvě scény udělá při převlékání do pyžama a u čištění zubů. Na závěr se v posteli zhroutí, protože "se mu celý večer nikdo nevěnoval".

Rodiče dobře vychovaného pětileťáka se mohou plácat po rameni (jen něžně, vzhledem k probíhající horečce) s vědomím, že TO dělají dobře.
Rodiče špatně vychovaného pětileťáka bude kromě kašle v noci budit ze sna i otázka, KDE udělali chybu a proč se to dítě nemůže chovat aspoň trochu normálně.

Rodiče dvou pětiletých dětí, z nichž jedno patří ke vzorku A a druhé ke vzorku B, odcházejí do postele klidní jako želvy, protože vědí, že za to v podstatě nemůžou.

 Děti se prostě rodí s určitým potenciálem, se kterým můžete (ba přímo máte povinnost) pracovat, ale o jehož nastavení vůbec nerozhodujete. Je to trošku jako na hodině výtvarky: prostě máte tuhle čtvrtku a tyhle tempery, můžete s nimi malovat, jak chcete, vytvořit sofistikovanou malbu, jednoduchý náčrt nebo naprostou mazanici, ale vždycky to bude tahle čtvrtka a tyto tempery, žádné jiné, nic víc a nic míň.

A tak malujeme, jak nejlépe umíme, Někdy k radosti a jindy pro zlost, ale těším se, že snad na ty obrazy jednou bude radost pohledět.


P.S. Na Bětuščinu obhajobu musím uvést, že pak v noci měla vysokou horečku. Utěšuji se tedy představou, že alespoň část toho večerního šílenství už byla způsobená nastupující chorobou.







neděle 16. října 2016

Výhody života ve velké rodině


  • Můžete si vybrat svého oblíbeného sourozence. Když máte jen jednoho bratra nebo jednu sestru, musíte si s nimi vystačit, nebo máte smůlu. Když máte těch sourozenců víc (třeba čtyři), máte z čeho vybírat! S jedním můžete běhat po zahradě a hrát na indiány, jeden vás naučí malovat princeznám korunky a jinému zase vy ukážete, jak se zavírá lahev s pítkem, aby se voda nevylila po podlaze auta. Když se s jedním poškorpíte, máte ještě další parťáky pro stavení bunkrů nebo otevření obchodu v malinovém keři na konci zahrady.
  • Když si chcete hrát na narození Ježíška, máte dost postav na Josefa, Marii i tři krále (větší rodiny obsadí i role oslíka a volka, které jsou u nás vyhrazeny mamince a tatínkovi).
  • Jste mistry ve vyjednávání a hledání kompromisu. Možná nebudete plynule číst v pěti letech, protože si nikdo nenajde čas, aby to do vás nahustil, ale všemi sourozeneckými interakcemi otřískáni vylezete do života jako bytost, která umí hledat řešení konfliktu, chápe, že svět se netočí jen kolem ní a ví, jak se omluvit, když něco zvoře. (A jestli je se současným světem v nepořádku, je to proto, že takových lidí máme málo).
  • Když vám nechutná oběd, skoro vždycky se najde někdo, kdo to po vás dojí.
  • Nikdy si nemusíte dělat starost, zda si budete o prázdninách, na dovolené nebo o víkendu mít s kým hrát. Nemusíte vyhledávat kolektiv - žijete v něm.
  • Každý den je jako malý skautský tábor, od ranní fronty na koupelnu, přes hromadnou snídani, po celodenní ruch a shon až po noční řádění v posteli po večerce.
  • Tatínek a maminka jsou v klidu. Nikdo vám nevěnuje přehnanou pozornost, nikdo nezkoumá každé vaše zakašlání, nikdo vás netlačí, abyste se bleskurychle odplenkovali nebo cokoli naučili jako první ze všech. Přihlásí-li se jakákoli choroba, je velmi pravděpodobné, že si tátou s mámou budou vědět rady, protože už ji jednou (nebo víckrát) léčili.
  • Můžete se oblékat, jak chcete (pokud se oblečete sami).
  • Hodní sousedé vám dávají přebytky ze svých zahrádek a mrazáků, okouzlení muži ve věku vašich prarodičů vám v obchodě kupují lízátka a v celé vesnici vás znají všichni. Úplně všichni.
  • Nuda neexistuje.
  • Jednou na to nebudete sami. Na péči o staré a nemocné rodiče - ani na život bez nich.