úterý 27. prosince 2016

Krásné svátky

Mívala jsem poměrně vysoké nároky na vánoční svátky. 15 druhů cukroví, adventní koncerty, ručně vyráběné dekorace, naklizeno, navařeno, umělecky zabalené dárky, výlet na zahraniční adventní trhy...

Život se ale nějak převrátil vzhůru nohama. Moje svátky v posledních letech nezahrnují nic z výše uvedených kritérií, přesto (nebo proto?) je slavím z hloubi duše šťastná. Jinak to snad ani nejde, když máte pod stromečkem takovou nadílku:



neděle 25. prosince 2016

Priority

Milí přátelé,
doufám, že jste Štědrý den prožili v pokoji a radosti. U nás probíhal tak pohodově, jak to u pěti dětí do pěti let probíhat může. Všechno bylo nachystáno, ambiciózní plány včas opuštěny, jídla bylo dost a dárků také., měli jsme se rádi a bylo nám dobře.

Když jsme večer ukládali děti do postelí, ptala jsem se Amálky, co jí všechno Ježíšek přinesl. Zajímalo mě, jestli v tom mumraji a zmatku dokázala vstřebat alespoň některé dárky.

"-Miminko veliký krásný pšinesl." (Přinesl, panenka a knížka byly jediné věci, které si od Ježíška přála".

"-A co ještě Amálko?"

"Pšinesl knížku. Á-a-a-á sukničku pšinesl. Kuličky takový." (Prima, tak si fakt pamatovala skoro všechno).

"A co se ti, Amálko, líbilo nejvíc?"

(chvíle přemýšlení, šťourání prstem v puse, a pak):

"S maminkou doma byly. Mě líbilo, hezký bylo."

Nu, nevím, co  nás, čeká příští rok. Ale děj se co děj, přeju si dokázat zachovat ty správné priority, jak mi to na Štědrý večer předvedla má dvouletá dcera.








pátek 23. prosince 2016

Chvála vaječného koňaku

Jeden smutný ajznboňák dobře věděl, co je dobré.
Vaječný koňak ze svařených žloutků dělávala moje babička, my děti jsme ho nesměly pít a pamatuju se, že mi to přišlo jako strašná křivda. Byla to totiž věc zjevně výborná, lepivá a sladká, a takové by dětem nikdo odpírat neměl!

Já se s žloutky nevařím, protože (celkem pochopitelně) preferuju recepty ultra rychlé a jednoduché. Už několikátý rok dělám vaječný koňak podle Fidorky (sjeďte si pro něj až na samý konec stránky). Je rychlý a výborný, tak co si přát? Případnou salmonelu jistě zabije alkohol - tak si to aspoň namlouvám a vesele popíjím i coby kojící matka.

Tomuhle koňaku taky doma říkáme předvánoční. Dělám ho v týdnu před vánoci, po večerech ho popíjíme s mužem a zaháním tím předvánoční stresy a chmury. Těch zřejmě letos bylo víc než jindy, protože první várka koňaku padla už v úterý :) Dnes jsem další lahev nesla kamarádům, kteří mají dvě malé děti, a taky vypadali, že se koňak zítřejšího večera asi nedožije.

Prostě, Vánoce jsou nádherné svátky, ale přiznejme si to, jejich příprava klade na všechny určité nároky, kterým se někdy čelí lépe s mírnou hladinkou alkoholu.

Mezi svátky to pak nebývá o moc lepší, přeci jen, děti doma ze školek a škol, tchýně, babičky a jiné okolnosti...prostě důvod se vždycky najde. Tak na zdraví!






neděle 11. prosince 2016

Perníčky a linecké cukroví - vychytané recepty

Já vím, vím, všechny už máte napečeno, vyzdobeno, zabaleno a následující dva týdny už budete jen obrážet kadeřníky, kosmetičky a pedikérky, abyste Ježíška přivítaly krásné a svěží jako jarní vánek.

Kdyby se se vám ale přeci jen náhodou mezi návštěvou kina a lakováním nehtů zachtělo upéct ještě nějaké cukroví, tyto dva recepty mám léty osvědčené a jsou skvělé.

Žitné perníčky (ihned měkké, křehké)

Tento recept kdysi býval na zadní straně obalu žitné mouky. Peču jej v upravené podobě podle tohoto webu , jen místo rostlinného tuku dávám máslo. Ořechy dávám jaké zrovna mám, nejraději ale mandle.

Důležité je dodržet postup, těsto nevyvalovat moc tenké a perníčky nepéct moc dlouho, jinak tvrdnou. Nepřepečené jsou ovšem vynikající a navrch zdravé. Vřele doporučuju si utlouct vlastní směs koření, ale jakákoli koupená bude samozřejmě fungovat taky.

800 g žitné mouky (dávám obyčejnou žitnou, nikoli s celozrnnou. S celozrnnou jsou suché a drolivé, pokud ji chcete použít, musíte si recept upravit.
4 vejce
1 máslo
300 třtinového cukru (rozemelu v kuchyňském robotu na moučku, krystalky mají sklon v těstě zůstat a následně křupat).
1 lžíce perníkového koření
1 lžíce jedlé sody
100 g mletých ořechů.


Perníčky peču na 180 stupňů a po vytažení z trouby potírám rozšlehaným vajíčkem.
Letos ještě nejsou ozdobené, ale já v tomto ohledu stejně nejsem velký estét. Za ideální zdobení perníčků s předškolními dětmi považuju hrnek rozpuštěné čokolády, štětce na malování a několik druhů posypek (mleté ořechy, kokos, barevné sypání). Ať se děti vyřádí. Pokud perníčky zdobíte cukrovou polevou, přidejte do receptu kakao, na tmavších perníčcích poleva lépe vynikne..


Linecké cukroví z Lince

Tento recept jsem kdysi dostala od kamarádky z internetové diskuze. Zachovává ideální linecký poměr 3:2:1 (mouka, máslo, cukr), ale překvapivě vyžaduje vařené žloutky. Vzniklé pečivé je křehké, máslové, voňavé a peču z něj i veškeré máslové sušenky na Velikonoce a jiné příležitosti.

36 deka polohrubé mouky
12 deka cukru
24 deka másla
4 vařené žloutky (pečlivě propasírované)
šťáva+kůra z 1 citronu

Část cukru nahrazuju domácím vanilkovým cukrem, pokud mám. Vzniká vložením vanilkového lusku do sklenice s cukrem - můžete ho přechovávat nekonečně dlouho. Jinak vydlabu rovnou vanilkový lusk, ale tím se do těsta přimíchají černé tečky, které v něm nejsou vizuálně žádoucí.

Peču na 160 stupňů velmi krátce, ale to si musíte vychytat podle své trouby.








úterý 6. prosince 2016

Pohádka o pěti princeznách

V jedné malé chaloupce pod lesem žilo pět krásných princezen. Jmenovaly se Maruška Domácí Skřítek, Bětuška Divoženka, Amálka Miláček, Rozárka Neohrožená a Františka Radost v Srdci.

Hned nad chaloupkou začínaly hluboké lesy, ve kterých žili vlci, medvědi a sem tam i nějaký drak. Ve skrytém lesním jezírku zvaném Mořské oko plavala pravá mořská panna, ve velkém rybníce jménem Obora žil vodník, ve mlýně měli ve stájích mluvícího koně a kočky, které byly ve skutečnosti začarovanými princeznami. Na kopečku nad chaloupkou stála stará kaple z pálených cihel, pod kterou vedla tajná podzemní chodba, a lesy nad kaplí skrývaly hned několik pokladů volajících po nalezení.

Ani samotná chaloupka, ve které princezny žily, nebyla vůbec obyčejná. Ve stropních trámech v ložnici žila rodina mluvících myší, které se v noci spouštěly po ocáscích dolů a zažívaly neuvěřitelná dobrodružství. Na terasu chodily veverky a tenkým hláskem prosily o oříšky, které měla královská babička připravené na pečení vánočního cukroví, Ve sprchovém koutě měly princezny vlak, kterým jezdily do Prahy, a na podestě v podkroví obchod, kde jste si za natrhané kousky bílého papíru mohli koupit všechno na světě, hlavně lízátka. Hodně lízátek.

Když jste se chtěli stát pirátem, stačilo se schovat pod stůl a říct správné zaklínadlo (více kaše, více kaše).

Nejpozoruhodnější v celé domácnosti však byla velká pohovka v obýváku. Na ní se princezny, přitulené ke králi a královně, vydávaly na nekonečné cesty do báječných časů a vzdálených zemí. S dětmi z Bullerbynu stavěly sněhové lucerny, s Karlíkem se plavily po řece čokolády, s Pepíkem Střechou zachraňovaly ztracenou kamarádku, s mumínky se učily, co všechno se dá dělat s kouzelným kloboukem a s Mary a Laurou osidlovaly americký středozápad.

Každá nová knížka byla novou cestou, kterou byla třeba podniknout. Čas byl stejně nekonečný jako zásoba skvělých pohádek a příběhů. Do Vánoc zbývala věčnost a do příštích narozenin dvě.

Když král s královnou zapalovali svíčky na adventním věnci, nemluvili. Jen si tiše přáli.

Aby vše zůstalo tak, jako to je. Co nejdéle. Co nejlépe. Aby dokázali obejmout každý okamžik, který je dělí od doby, kdy draci z lesů odletí, mořská panna se odstěhuje zpátky do své knížky, zvířata přestanou mluvit a, vlak ze sprchy vyjede naposledy.

Pro krále s královnou čas nekonečný nebyl. Utíkal, pádil, řítil se vpřed. Zastavoval se jen ve vzácných chvílích, třeba když se miminko poprvé nahlas rozesmálo, když je některá z princezen něžně pohladila, nebo když zahořely svíčky na adventním věnci.

V takových chvílích král s královnou otevírali srdce a nebeskou poštou posílali vzhůru nejkratší a nejvýmluvnější vzkaz: tři slabiky, které v sobě nesly všechno.

Děkuji.