Tak malá jsi a už toho máš tolik za sebou. Týden v nemocnici v Brně, hromadu vyšetření, výlet do Prahy a čtyři dny v nemocnici v Praze, dvě další vyšetření pod narkozou. Jsi neskutečně trpělivá, všechno jsi to zvládla a vydržela a já se jen modlím, abys byla tak hodná a statečná i v prosinci, kdy nás čeká operace.
Pořád jsi neuvěřitelně hodná. Žiješ si ve svém vnitřním světě, často jen tak ležíš, koukáš a najednou se usměješ. Říkám si, na co asi myslíš. Dokážeš se usmát i na mě, ne že ne, reaguješ - jen ne vždy a na všechny. Jsi svá. A to je dobře.
Dost dlouho jsi chtěla v noci jíst každé tři hodiny, ale jakmile nás objednali na operaci, začala jsi - asi, abych se nemusela bát, jak zvládneš hladovění před narkozou - spát celou noc. S tatínkem tě moc milujeme - a bojíme se o tebe. Prosím, vydrž to všechno s námi, ať můžeme být na Vánoce všichni doma a šťastní spolu.
Pusu
máma
Klárko, malá je na té fotce tak nádherná, tak spokojená... U každé takové Tvojí "rozmluvy" mi ukápne slzička, krásně napsané :-)
OdpovědětVymazatPřeju, aby operace proběhla bez nejmenších problémů, Marušku moc netrápili a hlavně, aby už konečně jste se mohli jen radovat bez obav z dalších trablů. Držíme pěsti. mala.popelka