Dnes doporučuju ke čtení všem rodičům, kteří potřebují zvolnit - jakož i těm, kteří jedou na půl plynu, zato ale s výčitkami svědomí, jestli by taky neměli nosit-látkovat-šátkovat-znakovat-plavat-hovořit na dítě stošestatřiceti jazyky, aby se plně rozvíjelo:
Proč jsou z rodičů neurotici
Měla jsem to onehdy na návštěvě kamarádku s dvouletou dcerou...být tím dítětem, tak sotva jsem schopná posunout jednu nohu před druhou a neupadnout při tom na nos, balím se a běžím do světa, kde se pokusím najít rodiče, kteří na mě bez přestávky nemluví, neustále mi nekladou otázky a soustavně mě násilně nerozvíjí a neaktivizují. Komentář si dovolím vypůjčit od autora: Tak mohutnou míru soustředěné pozornosti a výchovného nadbíhání by v psychickém zdraví neunesla žádná osobnost, natož malé dítě.Nebo, jak to pregnantně vyjádřila moje maminka, která měla možnost mou kamarádku s její dcerou asi dvacet minut pozorovat: Proč ona tomu děcku prosímtě nedá na chvíli pokoj???
Možná by mnozí z nás měli těm dětem občas dát pokoj.
Tak jsem přečetla pár vašich příspěvků, a chechtala se tak, že jsem se bodla jehlou (tedy nechtěně a šicí jehlou, ne jinou... napůl při čtení stehuju sukni).
OdpovědětVymazatVýživné, vtipné čtení.
Ohledně situace s kamarádkou v tomto příspěvku - ono se to poddá, pokud bude mít kamarádka brzy nějaké další děti. Se zvyšujícím množstvím dětí se snižuje hysterie ohledně jejich programu a výchovy. Když je člověk přirozeně utahaný, přestává řešit ptákoviny. A že to jsou ptákoviny, zjistí, až teda na ně nemá sílu a čas.
Dokud jsme měli jedináčka - též jsem byla "dokonalá aktivní uvědomělá" matka. :o)
No, kamarád razí teorii, že proto se prvorozeným odkazoval grunt, aby je rodiče odškodnili za začátečnické chyby na nich napáchané.
Jej to je krásná teorie, ta zase pobavila mě :) Říkám si, že moje permanentí únava a nevyspání mi aspoň brání ve výchovném šílení. Mám dny, kdy jsem ráda, že do večera přežijeme všechny ve zdraví.
OdpovědětVymazat