Od okamžiku, kdy ses narodila, se máš čile k světu. Nikdy nezapomenu, jak mi tě poprvé přinesli, ležela jsem po operaci na zádech a nemohla se pohnout, ale přiložili mi tě k prsu a ty ses hned přisála. Byla jsem tak šťastná, že jsi v pořádku a dobře se ti daří. A tolik jsi mi připomínala tatínka!
Jsi neuvěřitelně živá. V šesti týdnech zvedáš hlavičku, dokážeš s ní na bříšku otočit zleva doprava. Pořád se rozhlížíš, kde se co děje, rychle těkáš očima ze strany na stranu. A běda, když se ti něco nelíbí: dokážeš to dát neuvěřitelně hlasitě najevo.
S tatínkem ti říkáme Cipísku, protože nám ho připomínáš. Na spoustu podnětů reaguješ úlekem a pláčem, to ti pak někdy říkáme "Shocky" a snažíme se tě uklidnit. Doufám, že ti vždycky budeme schopni poskytnout náruč a útěchu.
Ráda se chováš a mazlíš, ale dokážeš být i krásně klidná. Když nemůžeš v noci usnout, položím si tě vedle sebe do postele a podávám ti dudlík, ty ho cucáš a koukáš se na mě, dokud se ti nezačnou klížit oči.Máš neuvěřitelně živou mimiku. Děláš různé obličeje a snad od druhého týdne se dokážeš usmát - zatím jen když ležíš u prsu a jsi úplně sytá. Dělají se ti dolíčky na tvářích.
Jsi krásná a s tatínkem tě moc milujeme.
pusu
máma
Žádné komentáře:
Okomentovat