Ale popořadě: otáčet na bříško jsi se začala až v pěti měsících, ale nepřišlo mi, že bys dřív nemohla - byla jsi, a pořád jsi, pevná a svalnatá. Spíš jsi na to dřív nepřišla. Jakmile se ti to jednou podařilo, začala ses velmi rychle otáčet jako profesionálka, nebylo potřeba nic cvičit, sílu jsi měla. A v sedmi měsících se ti podařilo začít se posouvat dopředu, napřed jsi se jen s malou pomocí propnutých nohou přitahovala za ruce, ale zjevně se ti to moc líbilo. Teď v devíti měsících už jdeš krásně na všechny čtyři, houpeš se dopředu a dozadu, ale vpřed jsi ještě nevyrazila. Zato už se pokoušíš stoupnout, od čehož se tě zase já pokouším odrazovat.
Všechno tě zajímá, všechno chceš vidět, všechno si chceš osahat (nebo spíš strčit do pusy). A krásně se směješ.
Máš výrazné rysy, obrovské oči v malém obličeji bez vlasů působí chvílemi legračně, chvílemi velmi vážně, vždycky ale hodně výrazně. Máš živou mimiku a všechno hodně prožíváš, takže se často smějeme tomu, jak se tváříš na různé podněty. Jsi šibalka, když tě napadne nějaká lotrovina, vyplázneš špičku jazyka a očima se začneš usmívat - a samozřejmě ji hned vykonáš.
Nejraději se bavíš sama, na zemi zkoušíš hračky starších holek nebo testuješ svou tělesnou zdatnost lezením přes schody a jiné překážky. Nějaké velké nošení v náručí, mazlení, paci-paci nebo básničky, na to tě neužije - to je pro tebe málo akční.
Zato se ale moc ráda nosíš v nosítku. Mám tě na zádech každé odpoledne, aby sis odpočinula. Držíš se mě jako malá opička a jsi nesmírně spokojená, pozoruješ cvrkot kolem a když tě vhodně utěsníme, aby ses nerozptylovala, klidně tam i usneš. To jsou teď naše nejbližší chvíle, když mi spokojeně oddechuješ na zádech a já si užívám tvou blízkost.
Na následující měsíce s tebou se moc těším. Těším se, jak se z tebe vyloupne silná osobnost - o tom vůbec nepochybuju. Jak se naučíš lézt po čtyřech a bude tě všude plno. A jak začneš objevovat chůzi. Byla, je a bude s tebou legrace. Jsi úžasná!
Pusu
Máma
.JPG)
Všechno tě zajímá, všechno chceš vidět, všechno si chceš osahat (nebo spíš strčit do pusy). A krásně se směješ.
Máš výrazné rysy, obrovské oči v malém obličeji bez vlasů působí chvílemi legračně, chvílemi velmi vážně, vždycky ale hodně výrazně. Máš živou mimiku a všechno hodně prožíváš, takže se často smějeme tomu, jak se tváříš na různé podněty. Jsi šibalka, když tě napadne nějaká lotrovina, vyplázneš špičku jazyka a očima se začneš usmívat - a samozřejmě ji hned vykonáš.
Nejraději se bavíš sama, na zemi zkoušíš hračky starších holek nebo testuješ svou tělesnou zdatnost lezením přes schody a jiné překážky. Nějaké velké nošení v náručí, mazlení, paci-paci nebo básničky, na to tě neužije - to je pro tebe málo akční.
Zato se ale moc ráda nosíš v nosítku. Mám tě na zádech každé odpoledne, aby sis odpočinula. Držíš se mě jako malá opička a jsi nesmírně spokojená, pozoruješ cvrkot kolem a když tě vhodně utěsníme, aby ses nerozptylovala, klidně tam i usneš. To jsou teď naše nejbližší chvíle, když mi spokojeně oddechuješ na zádech a já si užívám tvou blízkost.
Na následující měsíce s tebou se moc těším. Těším se, jak se z tebe vyloupne silná osobnost - o tom vůbec nepochybuju. Jak se naučíš lézt po čtyřech a bude tě všude plno. A jak začneš objevovat chůzi. Byla, je a bude s tebou legrace. Jsi úžasná!
Pusu
Máma
Žádné komentáře:
Okomentovat