Šátečky z tvarohového těsta

Ve čtvrtek u snídaně si Bětuška stěžovala, že už jsme dlouho "nemeli zádný sukovíčko" a že "musíme koupit, mami". Poněkud jsem se zastyděla, že má vlastní dcera považuje za jediný způsob, jak se dostat k cukroví, nákup v supermarketu. Navrhla jsem tedy, že si něco upečeme sami, což moje druhorozená přijala s nadšením (cituji: "Jů, páni!"). V ledničce bylo máslo a tvaroh a já si vzpomněla na tento neskutečně jednoduchý a přitom vynikající recept:

Tvarohové šátečky

Těsto: stejný díl másla, tvarohu a hladké mouky. S výhodou tedy 250 g od každého, ale invenci se meze nekladou!
Náplň: Něco, co máte rádi a neteče to. Nám se osvědčila tuhá povidla. Hodí se i tužší tvarohová náplň - buď s velkým podílem poctivého staniolového tvarohu, nebo zahuštěná pudinkem. Vynikající je i klasická ořechová nebo maková nádivka.

Zpracuju všechny přísady a těsto nechám odpočívat v lednici. Pracuje se s ním pak moc hezky. Vyválím silnější plát a malé čtverečky na šátečky z něho vyřezávám tímto rádýlkem:

(Má ostatně zajímavou historii. Před více než 10 lety jej na jednom táboře přinesli skautíci z bojové hry, jejímž cílem bylo ve vesnici postupně směňovat jehlu za co nejzajímavější předmět. Nepamatuju se, jestli pomocí rádýlka příslušná družína vyhrála, nicméně jsem je hbitě zabavila a od té doby je s úspěchem používám).

Doprostřed každého čtverečku prsknu lžičkou kousek nádivky, velmi důkladně (jinak se to v troubě rozjede) stisknu protilehlé cípy k sobě a přendávám na plech. 

Peču na 180 stupňů poměrně krátce, dokud nezačnou shora zlátnout. Pak už se jen pocukrují moučkovým cukrem.Drobné (a větší) nedokonalosti vznikají využíváním dětské práce povšimněte si zejména autentického uměleckého projevu naší MArušky v levém horním rohu). Po upečení se ale téměř všechny vady milosrdně skryjí pod vrstvou cukru.

Pečení s dětmi vyžaduje pevné nervy (což jsem tentokrát měla) a trochu předvídání (při tom jsem selhala). Piplání s miniaturními čtverečky totiž holky dlouho nebavilo, zejména pro Bětušku bylo zajímavé jen bušení rádýlkem do těsta a jinak se raději přesunula na gauč trucovat. Až ke konci mě napadlo nechat je z těsta raději vykrajovat tvary, což je bavila daleko víc. Zatímco šátečky pak nejedly, svoje sušenkoidní tvary si spokojeně sluply. A o šátečky se pak v podvečer bleskově postarali naši muži.