Tento blog vznikl jako osobní psychoterapie v době, kdy jsem čekala dvojčata. Spíš pro vlastní potřebu jsem si psala různé postřehy, které si nakonec našly své čtenáře i mimo okruh mých známých, což mě nepřestává udivovat.
Postupně se z blogu stává spíš rodinná kronika tu a tam proložená postřehy odjinud, protože i když svou rodinu miluju, zajímají mě i jiné věci než vaření (manželovi) a utírání zadků (dětem). Nedělám si nárok na absolutní pravdu a pochopení ve věcech, o kterých píšu. Je to osobní blog, příspěvky vyjadřují můj názor (a rozpoložení) v době, kdy vznikají. Čtenáři, kteří chtějí přes blog virtuálně nahlédnout do mého života, tu pochopit, tu se zasmát, tu nesouhlasně zakroutit hlavou, jsou vítaní a pokud zanechají kometář, tím lépe, čtu je moc ráda, i když nestihnu vždycky zareagovat. Pitomé, pohrdavé a jinak nepříjemné komentáře ke zveřejnění neschválím - pokud si potřebujete tímto způsobem kompenzovat traumata z dětství, čiňte tak jinde než v mém virtuálním obýváku.
Kdybyste mi chtěli napsat a máte podobně jako já problém vejít se do vyhrazeného prostoru, pište na ronjinblog@gmail.com. Budu se vždycky snažit odpovědět.
Ronja
Ahoj, je možný, že jsi se nějak upsala v tom e-mailu? Mně to píše, že neexistuje. :)
OdpovědětVymazatDíky,
Adina