Obyčejné sobotní odpoledne (fotoblog)

Zastávám názor, že mateřská se nejlépe prožívá (nebo přežívá) venku. S holkama proto trávím obvykle dopoledne na dvoře, před domem a na zahradě, po odpoledním spaní pak vyrážíme ven. S řidičákem mi značně vzrostl akční rádius, tak už se neomezujeme jen na místní hřiště a procházky do Obory, ale jezdíme tu na hřiště v B., tu do Westernového městečka, v nejhorším případě aspoň do hracího koutku v Tescu. (Tam si obvykle v letu opařím pusu horkým Latté, zatímco zachraňuju Marušku před spadnutím z klouzačky, a v poklusu za sebou drobím koblihu, když pronásleduju Bětušku prchající z kavárny hlavním koridorem stylem Forrest Gump).

Nejraději ale máme dny, kdy jsme doma všichni čtyři a můžeme se někam podívat spolu. Včera to vypadalo na deštivé odpoledne, takže jsme napřed naplánovali lázně, nakonec se ale vyčasilo a bylo krásné babě-letní odpoledne. Rozhodli jsme je proto využít k procházce po blízkém okolí a nechat holky zažít, ohmatat, očichat (a ochutnat) les.

Holky se na procházku moc těšily, tady klátí nohama a netrpělivě čekají, až je obujeme.

Na lesní cestě se Maruška vezla v kočárku, Bětuška dostala první příležitost pořádně prozkoumat svou nově nabytou schopnost capat. Docela se jí to líbilo, jen měla neustále obavy o svůj pitný režim, takže se při chůzi místo za ruku držela hrnečku.

 

Pak jsme holky seznamovali s divy lesa. Zezačátku byly překvapené z toho, že šišky lepí, jehličí píchá a půda špiní ruce, ale nakonec se s tím vyrovnaly a začaly okolí zkoumat všemi dostupnými smysly.

V kočárku pak v poklidu zkoumaly další přírodniny, které jsme jim podávali: žlutý javorový list, hnědý list dubu šípáku, poslední květy kakostu lesního a hlavně kaštany, které jsou v puse krásně hladké a přitom úplně tvrdé.

 

Cestou domů se zatáhlo, ale ještě jsme se zastavili na farmě na Kozím vrchu, kam holky rády chodí koukat na koně. Bětušku tentokrát nejvíce zaujala koťátka (přesto - nebo právě proto? - že doma má koček dost).

Maruška už všechno pozorovala jen z tátovy náruče. Nejvíc se jí líbil kůň ("baf-baf"), krásný bernský salašnický pes ("baf-baf") a samozřejmě koťátka ("baf-baf, BAF-BAF!"). Maruška prostě na všechny zvířátka štěká. Možná si myslí, že jí tak budou líp rozumět.