O polohách a tak

Kvůli způsobu, jakým vznikly, víme od začátku téměř jistě, že jsou naše dvojčata dvojvaječná. První ultrazvuky také potvrdily, že má každé z dětí vlastní vak i placentu, jsou tedy "gemini bi-bi", dvojčata se dvěma placentami (biamniales) a dvěma vaky (bichordiales). Jednovaječná dvojčata obvykle sdílí buď alespoň placentu, nebo i vak, jsou však vyjímky a i gemini bi-bi mohou být ve výjimečných případech jednovaječné. Jsou dokonce případy, kdy si rodiče nejsou jistí "vaječností" svých dětí ani po porodu. Lékaře totiž v zásadě nezajímá, z kolika vajíček se děti vyvinuly, ale právě vnitřní uspořádání: každé dítě s vlastní placentou i vakem je zdaleka nejbezpečnější varianta, umožňuje přirozený porod a nehrozí riziko transfuzního syndromu dvojčat, kdy jedno dvojče roste na úkor druhého. Sdílení placenty i vaku je rizikové a tato těhotenství dnes téměř vždy končí císařským řezem.

Dvojvaječnost našich holčiček nám definitivně potvrdil pan doktor při UTZ v 16. týdnu. Pravil, že máme holčičky a hlavně jejich placenty tak daleko od sebe, že by snad ani jednovaječné být nemohly. Je pravda že už od začátku je Maruška (neboli plod A, jak ji romanticky říkají lékaři) velmi nízko. Při prvních ultrazvucích, kdy jsem opakovaně krvácela, byla tím "hodným" dvojčetem, protože byla v děloze okamžitě k nalezení a vždycky, když nám potvrdili, že jí tluče srdíčko, byla to pro nás velká úleva ("alespoň jedno je v pořádku"). Bětuška (plod B) byla naopak schovaná "za rohem" a najít ji vždy zpočátku trvalo déle, navíc právě okolo její placenty prosakovala krev a vždycky se čekalo, jestli "to zvládne".



První rozmazané snímky z nemocnice: vlevo plod A, vpravo plod B.

Když teď holčičky povyrostly, už není problém najít (či nahmatat) ani jednu z nich. Ve 29. týdnu už byla Maruška krásně hlavou dolů (a pěkně s ní tlačila na čípek, proto doporučené ležení). Naopak Bětka si pořád hoví v horních partiích těsně pod žebry, což jednak ztěžuje dýchání, jednak mě tím, jak tlačí na žaludek, staví před každodenní otázku "co sníst a přitom nezvracet". Je tam natažená pěkně spravedlivě napříč, takže s polohami to teď, ke 31.tt, u nás vypadá takto:



Zatímco Maruška už prý zůstane, jak je, tedy správně hlavou dolů, Bětka by se ještě měla pohnout. Kdyby se jí náhodou chtělo otočit se hlavičkou dolů, mohli bychom rodit přirozeně. Teoreticky jde rodit přirozeně i v současné konstelaci: první dítě se porodí běžným způsobem a druhé se buď otočí samo, nebo mu lékař pomůže. Hrozí však při tom, že se otočení nepodaří, dítěti se přestane dařit nebo nastanou jiné komplikace a je třeba druhé dvojče porodit císařským řezem. Nejsem nijak zvlášť vybíravá a chápu výhody i nevýhody obou typů porodů, ale docela nerada bych si je vyzkoušela oba zároveň. Takže jsme dost zvědaví na příští ultrazvuk, kde se dozvíme, jestli se naše milá holčička pootočila, nebo trvá na svém - a co s tím budeme dělat.