Tatajícto

Naše Mařenka to v mnoha ohledech nemá lehké. Například se dost často vůbec nedostane ke slovu. Zvukovou kulisu u nás s 80 % zajišťuje Bětuška, která začne vysílat od okamžiku, kdy otevře oči, až do poslední vteřiny před usnutím. Ptá se, popisuje, ukazuje, znovu se ptá a když jí náhodou dočasně vyschne proud myšlenek, začne si aspoň zpívat (to je obzvlášť trýznivé, protože paměť na texty má po svém otci, což znamená, že obvykle neudrží víc než tři slova z jedné písně. Ta je zato ochotná s entuziazmem opakovat i několik hodin).

Tato omezená příležitost k mluvení spolu s opožděným motorickým vývojem jsou zřejmě důvodem, proč má Maruška lehké logopedické potíže. Zajímavé je, že umí nádherné L, což je - spolu s R - jedno z pouhých dvou písmenek, které naopak neumí vyslovit Bětka. Maruška je na své L velice hrdá a ohromně si je užívá. ("blllllláto"). Jinak ale Maruška bojuje i s G, H, CH, obecně se sykavkami, moc jí nejde š ani č. Hlavně ale vůbec nevyslovuje K, které tvrdošíjně nahrazuje písmenem T.

Vznikají krásně spatlaná slova. Například dnešní přírůstek, "tatajícto", které si přála k snídani, obědu i večeři.

My, kteří ji dobře známe, jí poměrně rozumíme. Ostatní ale někdy nad Maruščinou kreativní výslovností zůstávají poněkud zmateni. Onehdy například prababička, která holkám dala na hraní hrneček plný malých plastových zvířátek.

Jů, totan!!! Zajásala Maruška. A hned se babičce odměnila písničkou:

Totani, totani, nadaní sou totani,
ve výstotu vsechny psy havě stečí do tapsy,
totan dnes, pes oves, táče líp než pes.
Ou yes.