První dny doma

Přemýšlím, jak psát o prvních dnech sžívání s dvojčaty, a jediný výstižný obrat, který mě napadá, je, že je to život "až na dřeň". Zažíváme to už podruhé, tak nás to tolik nepřekvapilo, jen teď k tomu máme pro zpestření ještě dva tříleťáky.

V příštím životě si nesmím zapomenout vyzkoušet, jaké to je, porodit jedno dítě, přivézt si ho domů, zalézt si s ním do postele a užívat si ho. Ve volných chvílích bych mohla studovat internetová fóra, řešit s ostatními monomatkami prdíky, zoubečky, kašlíčky, předhánět se v tom, co už naši prckové umí, a shánět, co elegantního a moderně zdravého uvařit k večeři. (Berte mě prosím s nadsázkou. Chápu, že není dítě jako dítě, každá matka se s novou rolí sžívá jinak a tak dál. Jen se mi líbí představa, jak pohodové by to mohlo být).

Když si přinesete domů mimina dvě, a zejména, když jsou menší, hůř se kojí a špatně přibírají, nastane místo mazlící pohody regulérní vojenský dril. Na ledničku putuje rozvrh kojení (nechávající žalostně málo spánku kterémukoli z rodičů, ale nedá se nic dělat). Do ledničky putují lahvičky s odstříkaným mlékem, vedle přebalovacího pultu stříkačky na dokrm a jede se. Co dvě a půl hodiny děti vzbudit, zkusit kojit napřed jednu, potom druhou, neuspět, přebalit, znovu zkusit kojit (jednu, druhou), zaradovat se, že trochu přece jen sály, odstříkat mléko, dokrmit stříkačkou, zabalit děti, uložit děti a zjistit, že máte hodinu, než to celé začne znovu. V této hodině můžete spát, jíst, nebo se osprchovat (všechno zároveň ne, protože po císařském řezu a s těžkou chudokrevností se pohybujete a myslíte velmi pomalu). POKUD už ovšem nemáte další dvě děti, které musíte zaopatřit, utřít jim zadky, potřetí připomenout, aby si našly papučky, nebo jim nachystat svačinu. Pak spánek nehrozí, jídlo je vzácný luxus a se sprchou musíte počkat, až bude doma více dospělých pohromadě.

Když v tom celém jedete podruhé, má to ale jednu velkou výhodu. Víte totiž, že to přejde. Že nastane chvíle, kdy děti začnou sát. Pak začnou přibírat. Pak budete moct udělat v noci jednu delší pauzu mezi kojením a - nastojte - spát třeba dvě i tři hodiny v kuse. Pak budete moct zrušit příkrmy, kojení zabere místo hodiny a půl jen 45 nebo dokonce 30 minut...a nakonec, aniž si všimnete, jak se to stalo, se z těch dvou mrňavých pletýnek stanou dvě patnáctikilové slečny, které mám všechnu péči - a stokrát víc - vrátí už jen tím, jak před spaním v postýlce s blaženým úsměvem na prstech ruky přepočítávají celou rodinu: Táta, Máma, Maju, Bety, Amáta, Josáta, čiži-pět-osm!!!