Telefon z Prahy

Dnes mi nečekaně volal pan profesor, který bude v Motole operovat Marušku. Původní termín operace v prosinci odložili, že si mám zavolat 11. ledna a domluvíme se, kdy se půjde na věc. Dnes volal trochu zmatený, že má v kalendáři napsáno na 11. naše jméno a "termín operace" a je překvapený, že tam nemá jiné informace o naplánované operaci, předoperačním atd. Bylo mi to milé, že nejsem sama, kdo po sobě některé životně důležité poznámky po pár dnech či týdnech marně luští a není si jistý, jestli měl jít na kontrolu s okem nebo s oknem a proč vlastně.

Když už jsme spolu tedy mluvili, dohodli jsme se, že operace proběhne 30. ledna. Přála jsem si operaci co nejdřív, jednak to dlouhé čekání je neskutečně ubíjející, jednak mi přijde, že čím víc se dítě pohybuje a vnímá, tím je pro něj pobyt v nemocnici a mimo domácí prostředí větší stres. Dnes jsem se navíc dozvěděla, že je i vhodné operovat dokud je Maruška plně kojená, protože kojenecká stolice projde sešitým střevem daleko snáze, než kdyby už byla na příkrmech a měla stolici pevnou. Navíc je mateřské mléko dobře stravitelné, takže se po operaci může začít s krmením dříve. I tak ale bude Maruška muset vydržet po operaci dva dny úplně bez jídla. Do žíly jí samozřejmě půjde výživa, ale pocit hladu mít bude, takže se jen modlím, aby hodně spala a věřím, že jí k tomu na JIP pomůžou.

Jsme teď tedy ve fázi, kdy se u každé z holčiček snažíme dosáhnout opačného stravovacího stavu: Maruška musí zůstat plně kojená, zatímco Bětušku by bylo nejlepší co nejvíc převést na příkrmy, aby mateřské mléko tolik nepostrádala. Díky Bohu, jako by to holčičky věděly, Maruška stejně žádné příkrmy nechce (a z těch, které jsem jí vnutila, se osypala, aby mi to bylo jasné). Naproti tomu Bětuška je po jídle jako divá a kdyby to záleželo na ní, bude se už asi živit řízkama a dobře vychlazeným chmelovým mokem.

Hospitalizovaná budu jen s Maruškou, Bětuška bude s tatínkem přebývat poblíž u hodné tety Sáři a jezdit za mnou na návštěvy a nakojení. Doufám, že se nám pomocí příkrmů a odstříkaného mléka, které při každé návštěvě zabalím tatínkovi do nůše, podaří omezit množství Nutrilonu, které bude muset dostávat, na minimum.

Vzhledem k tomu, jak vzácnou vadu Maruška má, si ani nemůžu vyhledat na netu informace o průběhu operace, rekonvalescenci a podobně. Zbývá tedy jen doufat, věřit a modlit se:

- Aby byly holky zdravé a operace se nemusela odkládat (prosím!!!)
- Aby Maruška zvládla přípravu na operaci, což bude (mimo jiné) znamenat hladovění a čištění střeva projímadlem podávaným nasogastrální sondou (hadičkou zavedenou přes nos do žaludku), samozřejmě další léky a injekce
- Aby operace proběhla v poklidu, podle plánu, Maruška dobře snášela anestézii, dobře se vzpamatovala a po dvou dnech se bez potíží přisála a začala zase jíst
- Aby nedošlo k žádným komplikacím, kvůli kterým by se musela provést kolostomie (boční vývod)
- Abychom co nejdřív byly všichni zase šťastně doma!