Na břehu řeky Svratky

Minulou sobotu jsme využili k rodinnému výletu. Sešlo se nám totiž několik vzácných faktorů zároveň - bylo krásně (i když v dnešním větru se na to skoro zdráhám vzpomínat), mě bylo dobře, všichni jsme byli zdraví a navíc jsme dostali pozvání od kamarádů, bychom přijeli shlédnout jejich pasivní domek.

Holkám jsme po zimě konečně vytáhli odrážedla, která dostaly loni v červnu k druhým narozeninám. Letos už na nich jezdí podstatně sebevědoměji (a já mám podstatně větší problém je dohonit, ale to je i změnou těžiště - zkuste vyvinout něco, co alespoň vzdáleně připomíná běh, když máte na břiše zavěšený desetikilový pytel).

Nejprve jsme se tedy byli podívat, jak se bydlí v dřevostavbě, a poté jsme vyrazili do Bítýšky na nenáročnou vycházku podél řeky.

Holky drandily docela zvesela...

..největší atrakce ale byla řeka, tou doma nedisponujeme. Hlavně je na ní skvělé, že se do ní dají beztrestně házet klacky a kameny - v místním lesním rybníčku holkám dovolím jen pár šišek a i tak trpím pocitem, že znečišťujeme hladinu. Do řeky se dalo házet zblízka a beztrestně. Paráda!

                              

Bětuška cestou domů tradičně kolo vzdala. Je spíš sprintér než vytrvalec...to Maruška jezdí pomalu, ale jistě a odrážedlo nemá ve zvyku odkládat, dokud nedosáhne cíle.