4-6/52

4/52 Domanínci

Po lednových horách jsme strávili skoro dva týdny doma. Všichni zúčastnění jsme si totiž domů jako suvenýr přivezli střevní virózu, takže napřed jsem byla na odpis já, potom M. Mezi pravidelnými exkurzemi na záchod a horečkováním probíhaly žhavé telefonáty s kamarády na toma kdo už to chytl a koho to ještě čeká ("Tak už to máme taky!!!") - nakonec se ukázalo, že kromě našich holek onemocněli některou formou virózy úplně všichni účastníci zájezdu, jak děti, tak dospělí. My jsme doma navíc nakazili i maminku a neteř, F. zase celou nadaci, byla to prostě nějaká potvora strašně nakažlivá. Soukromě mám teorii, že to byly rotaviry, protože holky jsem nechala na rotaviry očkovat, takže by to jejich záhadnou imunity vůči všeobecné zkáze vysvětlovalo...nebo jsme prostě měli štěstí!

Když jsme tedy byli doma, aspoň jsme si hráli s nočníky. Holky mají nočníky moc rády, zjevně je to příjemné posezení - jen tam nechodí na záchod, to zase ne, za tím účelem byly přece vynalezené plínky! Naštěstí nemám v tomto směru žádné ambice a narozdíl od našich maminek a babiček si nemyslím, že by "byl nejvyšší čas": víc to začneme zkoušet až v létě, holkám budou dva roky a budou lítat bez plen. Zatím jsem hlavně já líná pořád jim ty látkovky sundávat, takže trénujeme "nasucho" :)

5/52 Jaro?

Dobře, naladit se jarní náladou hned první týden v únoru není možná úplně nejchytřejší, ale sluníčko nádherně svítilo, holkám to bez boření se do sněhu taky po venku šlapalo mnohem líp a já se začala těšit, že už schováme boby a vytáhneme místo nich trojkolky... Na fotce holky pózují na jedné z krátkých vycházek do lesa, který navzdory mému přemlouvání pořád ještě spí a spí.

Neřád jeden.

6/52 Pa-pá!

Ráda pozoruju, jak si holky začínají hrát složitější hry. Už dávno to není jen mlácení do chřestících hraček nebo navlékání kroužků na tyč: dokážou stavět věže z lega, kutálet si balonem a tancovat "Kolo, kolo mlýnský". Nejvíc měla baví pozorovat, jak rozvíjí fantazijní hry - hry na "jako" . Nejraději si hrají na to, že odchází (nebo odjíždí - asi mají toulavý boty po mámě!). Hra na Pa-pá má mnoho podob: nejjednodušší varianta spočívá v tom, že holky v pokoji nasednou na odrážedla a začnou mi srdceryvně mávat, jako kdyby odjížděly na několik týdnů.

Sofistikovanější varianta spočívá v oblékání - holky někde najdou kus oblečení, hned si ho zkouší obléct a následně v něm "odchází". Na fotce odněkud vytáhly jarní bekovky, které jim nikdy na hlavách pořádně neseděly - a najednou mi přišlo, že jim děsně sluší :)