A když se ti nechce spát,
budem ovce počítat,
šly přes lávku,
pod ní kámen,
v dlouhé řadě za beranem.
Pasáček na břehu stál,
on ty ovce počítal,
a když nepřišlo k nám spaní,
pomůžem mu v počítání...
....
(Jan Skácel, Uspávanka s počítáním ovcí)
A že jsme jich dnes v noci (zase) napočítali...
Přes den je to s holkama čím dál lepší. Maruška je samostatnější, krásně si hrají, zkoumají, učí se každý den něco nového a je legrace si s nimi hrát.
No a noci....ty jsou snad čím dál tím horší.
Maruška se od operace budí v noci s křikem klidně každou hodinu. Půl roku jsem ji kojila pětkrát, šestkrát za noc. Teprve minulý týden jsem zjistila, že když jí nedám napít, vyjde to úplně nastejno, chvíli křičí a pak usne (nošená v náručí). A spí (respektive nespí) úplně stejně dlouho.
Když ji kojím, napřed se napije, pak křičí a pak usne.Takže prašť jako uhoď.
Tak chodíme, nosíme, mazlíme, čteme uspávanky a modlíme se, aby - až ji položíme - nezačala nanovo ječet, ale usnula. Některé dny se to dá, jiné, jako včera v noci, je to masakr. Pracovní krize, překládála (respektive opravovala) jsem do půl druhé, pak jsem si šla lehnout a do čtyř ráno jsem nosila, ššššala a básničkovala čtyřikrát. Ve čtyři se Maruška rozhodla, že bude spát jedině v mé náruči a za předpokladu, že s ní budu pochodovat. Vstala rovnou i Bětuška, kterou Maruščin jekot budí i přes dvoje zavřené dveře. Ta vydržela vzhůru asi tři čtvrtě hodiny. A M. chudák vstává do práce v 5.15.
V noci jsem při tom poponášení chvílemi usínala vestoje s Maruškou v náručí, což už začíná být nebezpečné. Nepraktické na tom je taky to, že nemůžeme jet nikam, kde bychom měli spát všichni 4 v jednom pokoji (= jakákoli dovolená), protože pak se nevyspíme nikdo. Doma to zvládáme, protože se střídáme ve spaní. Prostě, je to záběr...
Ale neberu to tragicky. Jestli jsem se za ten rok s holkama něco naučila, tak že nemá cenu nic lámat přes koleno a složitě řešit. Všechny fáze přejdou a nakonec si na ně ani nevzpomenu.
Budeme se prostě snažit vytrvat, chovat, milovat a ona se jí duše zahojí a bude zase spát v klidu. S Boží pomocí.A snad dřív, než mi spánková deprivace natrvalo poškodí mozek.
Protože - jak asi víte - "Nedostatkem spánku mučila izraelská tajná služba Mosad zajatý Palestince!!!" (Vieweg, Pohádky pro unavené rodiče).
Protože - jak asi víte - "Nedostatkem spánku mučila izraelská tajná služba Mosad zajatý Palestince!!!" (Vieweg, Pohádky pro unavené rodiče).
jee, u vás se taky čtou "Pohádky pro unavené rodiče"?:) Jinak vám přeju, ať jsou z vás brzy vyspaní rodiče a Maruška ať má konečně klidné sny!
OdpovědětVymazatMarkét
Teda, držím vám palce. Lexík začal spát tak nějak v kuse taky až po roce, do té doby se budil po hodině. Podařilo se nám to zlomit až když už jsem se Zašíkem v břiše prostě vstávat nebyla schopná, jak jsem byla vyřízená. Ale naštěstí nebylo žádné nošení.
OdpovědětVymazatTeď od dovolené v Beskydech každý večer usíná dvě hodiny a vytrvale žádá někoho k sobě (táto, mámo), brečí, vzteká se, buší do dveří nebo pochoduje po ložnici, když je tam sám. V noci se s brekem vzbudí a přesune se k nám do postele, kde nás neustálým přesouváním od mne k Peťovi (občas leží i na nás) šikanuje. Ale, stejně, jak říkáš... Za tu dobu jsem si zvykla, že všechna období přejdou, jen mít sílu vydržet.
Ps: Za Marušku jsme se s Lexíkem modlili :o)
Mám tu Uspávanku moc ráda, jen mi přijde, že hlavně uspává rodiče - Míša se vždycky moc těšil na pasáž: jestli spíš, tak řekni ANO, jestli nespíš, řekni NE - bez problému zde spolupracoval. Někdy si říkám, že to nefunguje jako u Mr. Beana, když on nemohl spát - na kalkulačce ovce spočítáš a okamžitě to spokojené dítko zalomí. No, přeju ať Maruška usíná dobře a ať je to dřív, než se ty ovečky naučí počítat.
OdpovědětVymazatmoniKa
Kristy taky to nemáte lehké. Za modlitby moc děkujeme, jsou vidět. Maruška je v posledních týdnech jako vyměněná, fyzicky ale hlavně psychicky. Je veselá a je vidět, že se zklidnila. Ve dne. Teď ještě ty noci a máme to vychytaný :) Zdravíme a držte se všichni (vás všech pět!).
OdpovědětVymazat