Odstavená matka

Naše Bětuška už je veliká. Stoupá si, zkouší první krůčky kolem nábytku, vydrží se sama bavit lezením po domě a ozve se, jen když někam spadne (nebo něco spadne na ni) a když přijde čas na jídlo nebo pití.

Je tak veliká, že už nepotřebuje kojení. Kojení je pro mimina a Bětuška na ně stejně nemá čas. Ještě jí není rok a už mi ukázala, jak samozřejmě se děti osamostatní a jak s tím máma nic neudělá. Myslela jsem, že budu kojit dlouho - ale nějak jsem to s Bětuškou neprobrala a ta si v klidu prosadila svou. Nezájem. A ty se s tím, matko, vyrovnej.

Nečekala jsem, že mi to bude tak líto. Ostatně kojit Bětušku nebyla žádná velká romantika, kopala u toho, různě mi kroutila prsem, občas hryzla. S převahou jsem tvrdila, že ji jednou odstavím mile ráda - ale to jsem nevěděla, že to bude opačně - že odstaví ona mě. Je to jako loučit se s miminkem, kterým byla a už není.

Marušku kojím dál a tam to na žádné odstavování nevypadá, její spotřeba se poslední dobou spíš zvyšuje. Takže ani pozitivní stránky odstavení ("můžu děti odložit k babičce, můžu jet někam přes noc, můžu jíst co chci") si ještě neužiju. Mám jen o jednoho kojence méně. Jen se teď musím naučit kojit napřeskáčku z každého prsu, což s mojí sklerózou nebude jednoduchý. Když jsem kojila dvě, měla každá svoje prso a hotvo. Takhle si budu muset pamatovat, ze kterého se pilo naposledy. Další zátěž na můj přetížený mateřský mozek.

Každopádně, Bětuška se odstavila sama a beru to teda tak, že už tedy mléko nepotřebuje. Nehodlám zavádět Nutrilon ani jiné náhrady mateřského mléka. Zkusíme kozí mléko, jogurty a sýry, ať dostává bílkoviny. Kozí výrobky by měly být dobré i na Maruščin ekzém, tak aspoň nějaké plus. Uvidíme.

P.S. Můj splín "odstavené matky" ještě vylepšil můj drahý muž sdělením, že "jednou stejně obě odejdou z domu". Tak nevím, chtěl mě tím uklidnit, nebo dorazit?