...bylo přesně to, co mě dnes v poradně napadlo, když mi pan doktor ohlásil zkracující se čípek a nutnost ležet. Přeci jen jsem byla překvapená, že 29. týden a pořád žádné potíže. Zkracující se čípek není tragédie, jen pokud by ve zkracování pokračoval, hrozí předčasný porod. Holčičky teď mají každá kilo dvacet a i když mi každý (komu se nedonošené dítě nikdy nenarodilo) říká, že "to už je v pohodě", mě to teda "naprosto v pohodě" nepřijde.
Samozřejmě že teď už mají velmi dobrou šanci na přežití a minimum trvalých následků, jsem za to ráda, ale není to snad všechno - kdyby se narodily teď, čekají nás měsíce v nemocnici, pravděpodobně rehabilitace a kdo ví co ještě...takže polehávám a přemlouvám je, ať zůstanou, kde jsou.
Klidně to může dopadnout tak, že je budu tahat ještě v 38.tt a zase je přemlouvat, jestli by už nechtěly ven - zkrátka začíná mi to veselé období zvané rodičovství, kdy si děti v podstatě dělají co chtějí a vám nezbývá než to z povzdálí pozorovat, doufat a modlit se, aby u toho nepřišly k úrazu :)
Žádné komentáře:
Okomentovat