Od jedné moudré ženy jsem se před lety dozvěděla, že na Štědrý den už se nepracuje - a snažím se toho držet. Co se nestihne do 23., to prostě nebude. U nás to aktuálně nebudou čerstvě umyté podlahy. Jinak je vše zabaleno, stromeček ve stojanu čeká na ozdobení, cukroví je napečené a dekorací během adventu postupně přibývalo.
Větší radost mi ale dělá, že jsme s holčičkama běhen adventu stihly přečíst kupu vánočních knížek, zajít do kina na vánoční film, zahrát si divadlo, naučit se nové vánoční písničky, postavit betlém, ozdobit perníčky a každý den nalepit další nálepku do kalendářů.
Zkrátka, stihli jsme se nádherně těšit a společně si to užívat. Jsou ty Vánoce s holčičkama vůbec čím dál lepší. Nejen že už není třeba neustále někoho kojit, přebalovat, přemlouvat, ať nekrámuje v šuplících a nekouše papuče, ale větší část holčiček je už dokonce schopná samostatně něco poklidit, namočit sušené švestky do čokolády (nejlepší cukroví na světě), uválet kokosové kuličky nebo prostřít stůl. K pohodě letošního adventu určitě přispívá i to, že už se umím na spoustu věcí vykašlat. Třeba na ty podlahy. Jo, a taky dělám ten Fidorčin vaječný koňak. Ve velkým!
A tak, moji milí, mějte krásný Štědrý den, i kdyby vám náhodou trochu lepily podlahy. Obklopte se láskou, buďte vděční za věci, které máte, nelpěte na věcech, které mít nemůžete, vychutnejte si přítomné okamžiky a nechte se prodchnout kouzlem Vánoc, jako jste to uměli, když jste byli malí!
Žádné komentáře:
Okomentovat