Nádhera velká.
Úžasné být zase zpět, sledovat východ slunce nad bílými plátny indiánských stanů, brouzdat se v potoce, celý den dýchat vůni lesa. Pro Marušku s Bětuškou velká premiéra v teepee a testování nových spacáků.
Pro nás s M. návrat o mnoho let zpět a tolik vzpomínek na jiné roky a jiné tábory. A že jich bylo.
Jen trochu zkomplikováno nevyspáním způsobeným čtyřmi čerstvě očkovanými dětmi a pátým nedokojencem. Následující den samozřejmě celodenní krize krát pět (nebo sedm, počítáme-li i rodiče). Chvíli jsme i uvažovali o předčasném návratu, vidina pohodlné postele a dětí zklidněných domácím prostředím začala velmi silně vychylovat ručičku vah v neprospěch romantiky, přátel a budování rodinných vzpomínek. Naštěstí jsme se posilnili sušenkami, ochladili v potoce a rozhodli se vytrvat.
A byli jsme moc rádi.
Následující noc i den už byli o mnoho lepší a závěrečná pokladovka holky nadchla.
Cestovat s dětmi je náročné, ale stojí to za to. Na společných zážitcích, včetně překonávání nepříjemností, se budují vztahy, které - s Boží pomocí - přetrvají i pět pubert.
P.S. A z prázdninového plánu si můžeme odškrtnout: spaní ve stanu, stavění hrází v potoce, sbírání lesních jahod i hledání pokladu. To nám to pěkně začíná!
Jů! Tak to je krása indiánská!
OdpovědětVymazatTo je taková nádhera, že mi to žene slzy do očí. Z našeho oddílu bohužel nic takového zatím nevzešlo, ale silné jádro teprve vstupuje do reprodukčího věku, který jsme my trochu předběhli. Takže kdoví :)
OdpovědětVymazatJak jste vyráběli toho motýla?
A jinak krizi ze změny prostředí podpořenou únavou si dovedu barvitě představit, my máme za sebou jednu takovou po dovolenkovém návratu...
JanaK