A přece se nosí!

Zlé sudičky mi předvídaly, že až děti ztěžknou, nošení mě přestane bavit. Pravda je, že nosíme o dost míň, ale nesouvisí to s hmotností dětí, spíš s jejich přirozenou potřebou se víc hýbat. Nošením jsem taky holky, když byly malé, uklidňovala i uspávala. Teď jsou přeci jen větší, adaptované na svůj dost pevný režim a spát chodí obvykle do postýlky a bez potíží, takže z nošení je spíš praktický způsob přesouvání než prohlubování bondingu.

Trochu víc teď nosíme Marušku, protože Bětka cape po svých a Maruška se nosí ráda, čímž se dá na krátké vzdálenosti eliminovat kočárek.

Pěkně jsme si ale zanosili koncem října, kdy jsme se vypravili do Orliček na podzimní prázdniny. Podzim to byl moc pěkný, tedy v pátek. V sobotu už byla najednou zima, tím myslím, že sněžilo a mrzlo a nás to, navzdory předpovědi, poněkud zaskočilo. (Neschopná matka samozřejmě nevzala ani zimní fusaky do kočárku). Bětka ve sněhu chodit nechtěla vůbec, a tak když jsme si udělali výpravu zasněženou krajinou k opuštěnému kostelíku, děti jsme navázala do tandemu (tatínek má odrovnaná záda co se děti narodily, takže nošení je obvykle mou výsadou). Holky vydržely krásně přes hodinu, napřed koukaly na sníh, pak spaly. A pro mě ve sněhu byla ta hodina s dvacetikilovou zátěží (byť rovnoměrně rozloženou vpředu a vzadu) taky tak akorát. Kostel ovšem nebyl ani zdaleka opuštěný, jen tak zdálky (i zblízka) vypadal. Když jsme zkusmo vzali za kliku, jestli se nebudeme moct podívat dovnitř, vpadli jsme přímo doprostřed mše, pan farář měl zrovna doširoka rozpřažené paže a něco vyzpěvoval. Asi že byl rád, že i v omlácených kostelích má v neděli narváno :)

Technické informace pro zasvěcené: Původní bundu Suses Kinder jsem prodala a koupila místo ní Angel Wings, je lépe ušitá, softshellová a dá se pěkně nosit, i když nenosím. Setrvale tandemuju tak, že přední dítě se nese v šátku (kapsa s křížem venku) a zadní dítě v Manduce. Nemůžu tak ale chodit sama, protože když zadní dítě usne, nejsem mu schopná zajistit hlavu tím mandukovým chráničem. Leda bych si dítě už "zajištěné" na záda hodila. Období obdivování různých šátků mám za sebou, oba dva "nadbytečné" jsem dost rychle prodala a nosíme v Amitole (Girasol), která mi naprosto vyhovuje, hodí se ke všemu a nebojím se, že ji zničím.

 

Zde méně oteplená varianta bez bundy, děti v overalech Hoppediz, což je jedna z investicí, kterých nelituju.

A teplejší verze s bundou AW (a manželem vesele vykukujícícm v pozadí, aby dorovnal počet dospělých a dětských hlav).