sobota 24. března 2012

Neschopná matka ve víru velkoměsta

Čtvrtek, po další dlouhé návštěvě zubaře beru holčičky do nákupního centra, kde s nimi hodlám příjemně strávit následující tři hodiny, které zbývají do odjezdu ocelového oře směr domov.

11.00 Matka s úsměvem na rtech vchází do centra. Holčičky na sobě mají nové manšestráčky, bílé svetříčky, růžové šátečky a vypadají k zulíbání. Matka je slavnostně oblečená, má umytou hlavu (sic!) a štastně se usmívá na všechny kolemjdoucí, kteří nahlíží do kočárku a chválí krásné děti a šikovnou maminku.
11.15 Dítě A začíná natahovat. Dostává křupku. Je klid.
11.20 Dítě B začíná natahovat a pokouší se vystoupit za jízdy z kočárku. Neschopná matka si uvědomí, že pro ně nemá oběd. I zaskočí to Tesca, kde už řvou obě děti, zakoupí skleničky předražené brokolicové výživy, u pokladny zpocená zaplatí a vybíhá ven. Protože nemůže najít jídelní koutek ani podle plánu (orientační smysl je výsadou schopných matek a přespolních běžců), zastavuje pod stromy a na poněkud nepohodlném obrubníku krmí obě děti. Dítě A se šklebí, dítě B sní celou skleničku. Áčko dostává deset minut u prsu, aby byl klid.

12.00 Obě děti jsou nakrmené, napité, čas projet vybrané obchody. Béčko usíná, Áčko si hraje s flaškou a je v klidu. Matka si uvědomí, že by taky něco pojedla. Zjišťuje, že jídelní koutek je přesně tam, kde byl minule, a že holky krmila v podstatě před vchodem. Zařazuje se do fronty a neomylně si vybírá jídlo, na které se musí extra dlouho čekat. Zastavení kočárku Áčko naštve, začne hulákat a vzbudí Béčko. Strávníci u okolních stolů hledí úkosem na neschopnou matku, která si neumí děti utišit. Konečně dostává vrchovatý talíř vroucího jídla, snaží se ho jíst jednou rukou u barového pultu, druhou drndá kočár. Děti zuří zuřivou zuřivostí. Hrůza kulminuje. Matka vyjímá Áčko, které má silnější hlas, a dává si je na klín. Béčku zacpává ústa další křupkou a flaškou s pitím. Áčko řve i na klíně, hází si ho tedy přes rameno, jednou rukou přidržuje a druhou se pokouší jíst. Galantní mladík od vedlejšího stolu jí podává flašku, capáček a dudlík, které Béčko postupně vyhazuje z kočárku.
12.30 Áčko přehozené přes rameno provede nečekaný chmat, kterým přepadá dopředu na barový pult. Při pokusu je zachránit na sebe matka hází zbytek ještě stále horkého kung-paa a v poslední chvíli dítěti zabraňuje sesunout se z pultu dolů. Áčko ječí, matka je chová a uklidňuje a představuje si, že tu není. Vstoje z ní padají kusy ananasu a vepřového masa. Galantní mladík odvedle jí podává ubrousek. To trochu podcenil, potřebovala by spíš velkokapacitní mycí linku.

12.45 Nechopná matka háže obě (stále vřeštící) děti do kočárku a vybíhá ven v naději, že se tu řev lépe rozloží a nebude tak nápadný. Při chování Béčka zjišťuje, že jsou obě děti totálně pročůrané. Schopná matka by vytáhla z přebalovací tašky náhradní oblečení, nechopné matce nezbyde, než nejmokřejší manšestráky svléknout, dítě přikrýt, kalhoty rozložit na kočár a porozhlédnout se, kde koupí něco suchého. Po marném pokusu zakoupit něco v potřebách pro děti a laskavé radě projíždějící dokonale upravené monomatky se spícím dítětem "ať si to děcko oblíkne, vždyť mu bude zima" si neschopná matka vzpomene, že dětské oblečení se dá koupit v Tescu. Ujíždí tam, zastavuje kočár u dětského oblečení a začíná vybírat, co by se holčičkám nejlépe hodilo k pleti a matce ke stavu peněženly. Děti vřískají, ze stresu se neschopné matce spouští mléko. Konečně ukořistí dvě pruhovaná body a kormidluje dvojkoráb k pokladnám za soucitných pohledů ostatních nakupujících. V půli cesty k pokladnám zjišťuje, že manšestráčky se už na kočárku nesuší, některá z holčiček je v nestřežené chvíli hodila přes palubu.

13:15-13:45 Neschopná matka projíždí stále dokola cestu mezi regály a marně hledá odhozené manšestráky. Na Informace je taky nikdo nepřinesl (ptá se dvakrát).Buď je děti hodily někomu do nákupního vozíku, nebo je sežraly. Neschopnou matku by nepřekvapilo ani jedno z toho.

14.15 Neschopná matka opouští nákupní centrum. Má zplihlé vlasy, v horní partii halenky skvrny od mléka, v dolní partii od kung-paa, uštvaný výraz a sebevědomí na hadry. Přebalené a najezené holčičky sladce spinkají v kočárku a v nových body vypadají k zulíbání.

5 komentářů:

  1. Ronjí, ale užila jsi si krásnej den:):). Holčičky prostě nemaj rády nakupování.
    Martina

    OdpovědětVymazat
  2. Ronjo, buď bez obav, nám se tohle stává i ve dvou:D Lexík má občas i teď reflux, takže nedávno ohodil v olympii sebe, celou podlahu a kočár. nahradní oblečení měl v té době už na sobě(rád se pročůrává, i když přebaluješ jak divá), takže jsem naběhla do Tesca... A umíš si představit to znechucení v obličejích lidí, když jsme vezli "voňavý" kočár, utírali podlahu a na místě svlékali dítě. Teď má reflux i Zachy, takže si vozím i já náhradní oblečení a běda, když zapomenu...

    OdpovědětVymazat
  3. Ha, ha. Posmala jsem se. Nicmene nad sebou zaplakala, pac tohle ja mam s jednim. Coz ze me cini double neschopnou mutru. K.

    OdpovědětVymazat
  4. jaj a kolikrát už já kupovala oblečení v Tescu z nutnosti okamžitého převlečení totál pročůraného, nebo prokaděného či poblitého dítka :-)))) Kde jsou ty časy :-( teď když se dostanu do Tesca nebo jiného obchoďáku tak velmi pečlivě dbám na to aby se mnou děti nebyli :-D a když tak pouze ty starší,které hned po příchodu odkládám v hracích koutcích :-D

    OdpovědětVymazat
  5. Tosh to je teda masakr, ale myslím, že nejsi sama v tom, že se člověk cítí jako naprostý debil... mě se to v poslední době stává vcelku často :-)

    OdpovědětVymazat